24.12. Štědrý den
Celá naše smečka vám všem přeje krásné a pohodové vánoční svátky, bohatou nadílku, klidný Silvestr a úspěšné vykročení do nového roku 2012!!!
Pomalu nám končí rok 2011 a začíná období zamýšlení se nad rokem dalším. Pro nás pejskařská sezona již skončila, ale hned začátkem nového roku se opět rozjíždí. Máme pár plánů, tak uvidíme, jak se nám všechny vyvedou. S Larrčou nás v lednu čeká několikero přezkoušení z poslušnosti i obran. V průběhu roku bych chtěla navštívit nějaké výstavy. S Šelbi možná zajet na nějaký poslušnostní závod. Pokud bude Larrča pěkně cvičit a budu s jejími výkony spokojená, tak není vyloučena i nějaká základní zkouška, ale to není jisté. Rozhodně nemusíme udělat zkoušku teď, pokud nebudu přesvědčená, že ji v pohodě zvládneme. Času dost, není kam spěchat
18.12. Ve čtvrtek jsme měli při výcviku psů další přezkoušení. Tentokrát z klidu psa při vyzvedávání aportovací činky ze stojanu a z příchodu a provedení dlouhodobého odložení - takže chůze u nohy na místo odložení, odepnutí z vodítka, položení, odložení, příchod ke psovi, ukončení. Larrča všechno zvládla skvěle, dokonce mě potěšila chůzí u nohy, skoro vůbec nepředcházela. Známky se dozvíte ZDE.
A ve středu na obranách jsme poprvé dělali vyštěkání figuranta v maketě bez vodítka
25.11. Dneska se na mě lepila smůla při cestování. Ale vážně velká. Napřed jsem nestihla vlak z Havlíčkova Brodu do Brna, protože na cestě z Humpolce do Brodu byla bouračka a museli jsme to objíždět, takže jsem na nádru ztvrdla 2 hodiny čekáním na další vlak. V Brně už to vypadalo nadějně, tak jsem sedla na osobák, a jedu, přišla průvodčí a povídá, slečno, sedíte ve špatným vlaku, tento jede do Žďáru, takže na opačnou stranu. Naštěstí byla moc hodná, mohla jsem jet až do Králova pole, tam vystoupit a ještě mi vytiskla spoje Vůbec nevím, jak se mi to povedlo, nástupiště bylo dobré, jen jsem spletla kolej, oba vlaky totiž jedou stejným směrem až do Židenic a pak se rozpojují. Takže v Královém poli jsem s Larrčou čekala skoro hodinu, abych se mohla vrátit do Židenic a odtam pokračovat do Skalice. Tam už naštěstí všechno proběhlo dobře a do Skalice jsem se dostala, sice úplně potmě a pozdě, ale dojely jsme. Taťka nás vyzvedl a frčeli jsme konečně domů. Larrča byla celou cestu moc hodná, ale to je ona vždycky. Vážně den blbec.. Jen doufám, že smůlu jsem si na nějaký čas opět vybrala...
24.11. Při hodině výcviku psů jsme měli přezkoušení z první části povinné sestavy z poslušnosti. Ráno jsme přišli všichni na plac, paní učitelka vysvětlila co a jak, vyznačil se plac, místo na odložení a šlo se na to. Já šla jako první. Výchozí postavení s očním kontaktem a 50 kroků směr přímý. Potom čelem vzad, na výchozím bodu vpravo vbok, 30 kroků, vpravo vbok 30 kroků, čelem vzad, po 10 krocích zastavení. Rozejití se 20 kroků, vlevo vbok a směr přímý do skopiny osob. Projít skupinu se zastavením a konec. Výměna s parťákem, co byl na dlouhodobém odložení. Až všichni odcvičili, udělali jsme ještě na známky odložení za pochodu vleže. A jak jsme s Larrou dopadly? Moc slavné to nebylo, ale mohlo to být horší. Takže: chůze 3, protože Larra předcházela, obraty 1-, prý byly pomalejší, zastavení 1, skupinka 2, protože jsem ji vedla na nízkou motivaci, dlouhodobé odložení 1 a odložení za pochodu vleže 1. Celková známka 2 Odkaz na moc pěkné fotky od Lucky ZDE
19.11. Pá nových fotek na rajčeti ZDE
27.10. Tak jsme byly s Larrčou na kontrole. Antibiotika už nedostala, prý to stačilo, jen dál hlídat, aby se to nerozšiřovalo a vymazat celou lahvičku. Takže dále mažeme a vypadá to, že se jí to aspoň částečně zlepšilo.
21.10. Larrči se začal loupat čumák. Začalo to již o něco dříve, ale původně to jen vypadalo, že na zimu začíná ztrácet pigment. Bohužel to pokračovalo, až do takové míry, že se jí udělal na nose stroupek a po sloupnutí jí tam zůstala růžová bezpigmentová skvrnka. Takže vypadala, jako by měla černo růžový nedopigmentovaný nos. Nedalo se nic dělat, vypravili jsme se po příjezdu ze školy na veterinu. Po shlédnutí dostala Larra kapičky na mazání odloupnutých míst, injekci a antibiotika na domů. Verdikt byl nejasný, prý to může být prakticky cokoliv - od plísně až po kožní záležitost a způsobit to taky mohlo cokoliv. Léčit se to prý ale bude dlouho, neboť nos není moc dobré místo pro léčení. Blbý je, že pigment se jí na růžových místech může, ale také nemusí již obnovit. Byla bych moc ráda, kdyby se aspoň částečně obnovil, protože jsem plánovala výstavy a kdyby jí to takhle zůstalo, nevím, co by na to řekli rozhodčí. Jen jediná dobrá zpráva byla, že infekční to není. Takže Larrča baští antibiotika a poctivě 2x denně mažeme kapičkama. Musím říct, že Larruše je nejhodnější pacient. Trpělivě všechno snáší, v klidu sedí a nechá si mazat nos a ani se nesnaží olizovat. V e čtvrtek jedeme na kontrolu, tak jsem zvědavá, co dál...
14.10. Ve čtvrtek nás s Larrčou a celou třídu čekalo přezkoušení z výcviku. Ráno, při hodině výcviku psů, jsme udělali přezkoušení z obíhání dvou maket. Larra se činila a odnesla si jedničku. Odpoledne po škole nás čekalo přezkoušení z obran. Vyštěkání v maketě, hodnocení plného razantního zákusu a reakce na úder, vypouštění z ruky - útěk a vypouštění když figurant stál, takže takový mini protiútok. Larra byla velmi šťastná, že je opět na obraně a dávala do toho vše. Po absolvování všech úkonů jsem se šla paní učitelky zeptat, jak jsme dopadly. Ta s úsměvem odvětila, že to máme opět vše trapně za jedna, takže celková známka taky jednička!!! Byla jsem moc ráda a na Larrču pyšná, že to tak krásně zvládla a jedničky si vysloužila plným právem.
VIDEO ZDE.
30.9. A další týden je za námi... S Larrčou jsme trénovaly poslušnost a makety, pač bude už brzy přezkoušení. Obrany tento týden nebyly, ale příští už by být měly, tak půjdeme zase zabít No joo.. musíme trénovat, když bude také naše první přezkoušení z obran..
Upravila jsem rubriku Plánujeme a přidala jsem odkaz na naši spolužačku beauceronku Kaly
24.9. Tak.. a máme za sebou s Larrčou první společný týden po prázdninách. Začátek týdne nebyl moc vyvedený, pořád pršelo, tak to nestálo za nic. Naštěstí se pak počasí umoudřilo. Na výcviku jsme dělali revír na dvě makety a předváděli, jak máme rozdělaný aport. Larra byla snaživá a byla jsme s jejím výkonem spokojená. Také jsme byly na obranách "zabíjet" Larra byla děsně natěšená a na plac mě doslova vtáhla. Na to, že jsme celé prázdniny nikam na obrany nechodily, pač nebylo kam, tak vůbec nic nezapomněla a okamžitě věděla, co bude po nandání postroje následovat. Takže celou dobu, co jsme čekaly než dojdeme na řadu "řvala a řvala", protože ona musí čekat a ostatní klidně chodí před ní...
Dostala od figuranta pochvalu, že "kouše jak bejk" Měla plné a velmi razantní zákusy doprovázené vrčením. Figurant už také zkoušel místo náznaků pár lehkých úderů a super, Larra se vůbec nelekala, spíše ještě více zabojovala, ani když byla zakouslá a práskal vedle ní bičem, tak to s ní ani nehlo. Vypouštěčky z ruky se zákusem jí také nedělaly sebemenší problém. Byla jsem na ni hrdá, že je tak šikovná, baví ji to a dělá mi zkrátka radost. Doufám, že ji nadšení neopustí a bude do výcviku stále tak zapálená a na přezkoušení se předvede v tom nejlepším světle...
Protože to nás čeká.. a už brzy...
1.9. Zatím co většině začala škola, já mám ještě pár dní volna díky povinné prázdninové praxi Ale jelikož jsem byla na veterině ráda, tak jsem si dneska udělala s Larrčou malý "výlet" na očkování. Ráno jsme šly pěšky asi dva kiláčky na bus a busem potom třičtvrtě hoďky na místo určení. Larrča většinu cesty mohla běhat na volno, na vodítku musela až přes vesnici. Na zastávce jsme chvíli čekaly než dojel bus. Aspoň si Larra trošku osvěžila cestování, které nás už opět brzy čeká. Řidič nic nenamítal, tak jsme nastoupily, já jsem si sedla, Larra se uvelebila na zemi a celou cestu byla moc hodná. Ve městě se chovala vzorně, i když pořád sledovala lidi a množství aut a celkově městský ruch, který je úplně jiný, než náš klid na vesničce, na který si docela přes ty dva měsíce zvykla. Ale byla jsem ráda, že to až tak moc neřešila, protože při cestách do školy si ruchu zažije dost a dost..
Na veterině jsme chvilku čekaly, než budeme na řadě. Po přivítání s veterinářkou dostala Larra za odměnu včeličku.
Larrča to naštěstí neřeší a chodí tam ráda. Vždy se ze všema patřičně přivítá a pak je teprve spokojená. Chvíli jsme si tam ještě povídaly, nechala jsem Larrči zrovna zkontrolovat čip, jestli je na svém místě a rozloučily jsme se, pač tam čekal pejsek na kastraci. S Larrou jsme pak měly ještě skoro hodinu čas, tak jsme pomalu došly na zastávku a čekaly. Zpáteční cesta proběhla opět bez problémů. Domů jsme si opět ty dva kilásky zašly. Larra byla spokojená, běhala na volno, lovila na cestě kobylky a jiné hmyzáky. Doma, po důkladné prohlídce od holek, kde že to vlastně byla, se napila a buchla sebou do stínu a odpočívala. No i když se přiznám, že já taky...
26.8. Tak jsem dneska po delší době zase trochu provětrala foťáček Tentokrát mi však ještě místo mých obvyklých modelek pózovala moje Sindynka ( morčátko ). Na psy je zvyklá, takže jí to až takový problém nedělalo a holky měly aspoň o zábavu postaráno
Všechny fotky jsou na rajčeti ZDE
18.8. S Larrčou jsme se vypravily do Svojanova za chovatelkou Haničkou, kde byla ještě s dalšíma lidičkama od kraťand na táboře. Z domu jsme jako vždy s tátou vyjížděli se zpožděním. Nevím proč, ale kdykoliv někam jedeme, nikdy to není přesně na čas, je to asi nějaký prokletí nebo co Každopádně jsem Háňu informovala a nakonec jsme na místo určení dojeli. Hanča nám vyšla naproti a tak jsme se nemusely hledat. Přivítání od Larrči bylo takový nijaký, měla hodně jinejch zájmů v cizím prostředí a mazlit se moc nechtěla. Společně jsme se vydaly k chatkám a seznámila jsem se s Reny co má Pepinu ( Antiperle Lerbynn ) a s Bárou s Dominikem co mají Rufíka ( Adrenalin Lerbynn ). Měli s sebou ještě ausíka Grippena a choďáka Barnabáše, takže početná smečka. Dál tam byla Dáša s Elfíkem ( En Ten Týky Nirreterrit ). A na hlídání tam měla Hanka ještě Máří ( Corpus Delicti Nirreterrit ) a štěndo KK Riga a samozřejmě Larrčinu maminku Dupinku ( Dupi Dup Nirreterrit ). Larrča byla napřed zaskočená, když se na ní seběhlo tolik cizích psů a spíš se bála, ale nakonec se rozkoukala a pak už si i společně hráli. Napřed jsme šli k vodě, kde se psiska osvěžila a pak jsme pokračovali na dlouhou prochajdu. Psiska se prolítala, pohrála si a unavení jsme se vraceli zpět do tábora. Napsala jsem taťkovi, aby se pro mě otočil a mezitím jsme si ještě povídaly. Pak mě šla Hanča doprovodit na parkoviště, kde mě měl táta vyzvednout. Ještě jsem Hanči ukázala, co Larrča umí, rozloučily jsme se a my jsme frčeli domů. Larra v autě pospávala, za celý den byla unavená. Výlet se mi moc líbil, jen se Larra mohla víc mazlit, ale byla hodná a šikovná, tak jsem měla radost, že snad žádnou velkou ostudu neudělala
18.7. Na rajče jsem nahrála pár nových fotek. Podívat se můžete ZDE
14.7. ŠELBINKA MÁ DNESKA NAROZENINY - 6 LET!!! ZLATÍČKO MOJE, PŘEJU TI VŠECHNO NEJLEPŠÍ, ALE HLAVNĚ HODNĚ ZDRAVÍ DO DALŠÍCH LET!!! MÁM TĚ MOOC RÁDA!!! A AŤ NÁM TO SPOLU CVIČÍ ASPOŇ TAK, JAKO DO TEĎ ;)
Jinak už je na tom Šelbi líp, tak doufám, že bude už brzy zdravá, a že se to znovu neprojeví u holek...
11.7. Je to jako začarovaný kruh... Sotva jsme vyléčili Larrču, začala kašlat Kimmča a teď i Šelbi... Obě mají antibiotika a já jen doufám, že to Larra nechytne znovu a nepojede to zase od začátku... Takže žádný cvičák, žádné řádění, žádné extra cvičení... Doufám, že ten bludný kruh už konečně prolomíme a holky budou zase zdravé...
4.7. Dneska jsme byli s Larrčou na veterině na kontrole. Cesta autem opět proběhla na mém klíně. Larrča v autě zásadně jinak necestuje než u mě na klíně. Prej když už musí jet tím strašným autem, tak aspoň pěkně u paničky v bezpečí. A to, že je na to už trochu velká ji ani v nejmenším nevadí Dostala poslední injekci antibiotik a měla by být už zdravá. Přivítala paní veterinářku, kterou má strašně ráda, pomuchlala se s panem veterinářem, v klidu stála a nechala si dát injekci a pak už šmejdila, co by se dalo dělat. Nečinně stát na jednom místě ji prostě nebaví
Zvážila jsem ji a má 18,5 kg
30.6. Konečně začínají dlouho očekávané prázdniny. Larrča si udělala volno už o týden dřív, protože v sobotu začala kašlat a chrchlat, takže jsem ji nechala doma. Napřed jsem se bála, že si ze školy přinesla "psincák" - psincový kašel, ale na veterině řekli, že je to něco jako u lidí angína. Dostala antibiotika a dáváme jí vitamín C a jitrocelový sirup. Taťka jí píchá injekce a v pondělí jedeme na kontrolu, tak snad už to bude lepší. Larra má nakázaný klid a procházky maximálně na vodítku, což se jí moc nezamlouvá, ale co se dá dělat. Kimmča ze Šelbi se naštěstí zatím drží, tak doufám, že to od ní nechytí. Bohužel se nemůžeme zúčastnit naplánovaných ukázek se cvičákem, aby jsme to popřípadě neroznášeli dále. To nám ty prázdniny pěkně začínají...
24.6. Tak jsem se dneska dostala k tomu, abych zpracovala materiály na připravovaná videa. První videjko je z Dětského dne, kde jsme se Šelbi měly malé taneční vystoupení. Na naše snažení můžete mrknout ZDE. Rozhodně to není nic profesionálního, naše tančení je čistě na amatérské úrovni pro radost. Druhé video je ze středy 22.6. z Larrčiného tréninku obran. Jak jsme pokročily se můžete podívat TADY
A ještě jsem nahrála na rajče nové fotky, k shlédnutí jsou ZDE
18.6. Dneska proběhla ukázka kynologů v Brťově. Celkem nás bylo 7 účastníků. Plac byl moc pěkný a atmosféra taky. Lidi tleskali a líbilo se jim to. Za naši smečku se zúčastnila Šelbi, kterou část ukázky vedl taťka, a pak Larra. Kimmča měla jet, ale nakonec nejela, protože začala kulhat a tak ji Larrča vystřídala. Napřed byl nástup, pak ukázka řadovky, jednotlivé ukázání toho, co kdo umí - překážky, triky, a nakonec něco málo z obrany. Larra cvičila moc pěkně, i v řadě a za přítomnosti jiných psů a spousty lidí. Po ukázce si pejsky hladily děti. Obě moje holky se chovaly vzorně a nechaly se drbat. Larra se nelekala ani ran, ani když měli ukázku hasiči, ani hlasité hudby. Byla to dobrá zkušenost.
17.6. Tak mám několik novinek. Takže: 12.6. jsme se s Larrčou zúčastnily krajské výstavy psů v Lanškrouně. Kruh byl venku a vyšlo i pěkné počasí. Výstava byla zorganizovaná dobře, moc se mi tam líbilo. Dojeli jsme asi o půl 9 a po vyzvednutí katalogu jsme šli obhlédnout kruhy a okolí. Měli jsme dost času, protože v našem kruhu se před námi vystavovalo ještě docela dost plemen. Pak rozhodčí Václavík však nic zbytečně neprotahoval, byl příjemný a spravedlivý a každé hodnocení okomentoval i pro diváky, proč se tak rozhodl. Když přišly na řadu krátkosrsté kolie - feny třída mladých, do které jsme byly přihlášeny, nastoupila jsem já a ještě další dvě trocolorní kolie. Běžela jsem jako první. Larrča napřed moc nechtěla klusat, skákala jak koza, ale pak se naštěstí uklidnila a předváděla se již hezky. Do postoje jsem ji postavila asi trochu divně, ale ani jsem si to neuvědomila, rozhodčí si ji prohlédl a diktoval posudek, pak řekl, že zatím jsme bez známky a posuzoval další dvě feny. Až doposoudil, bežely jsme všechny ještě kolečko a pak opět postoj. To už jsem Larru postavila dobře, protže říkal, že teď už nemá záď skloněnou. Šel k poslední feně a zadal jí VD3, pak šel ke mně. To jsem si říkala, že asi dostaneme taky nějakou takovou známku a nebo budeme druhý. Když najednou řekl - Výborná 1, Vítěz třídy!!!! Byla jsem nadšená, prostřední fenka dostala V2. V závěrečkách jsme do užšího výběru nepostoupily, ale mě to vůbec nevadilo.. Byla jsem na Larrču moc pyšná a stráášně spokojená. Když jsme dojeli domů, tak jsem si rychle sbalila a už nás taťka vezl na nádraží a frčely jsme si s Larrou do školy. Fotky jsou na rajčeti ZDE a pát fotek je i na www.zemska-koruna.cz
a další novinka: 16.6. jsme měly ve škole přezkoušení z výcviku psů. Dělali jsme oční kontakt přední, boční, chůzi na motivaci, obraty, průchod skupinou osob se zastavením a změny rytmu chůze. Larrča se činila a dostala samé jedničky!!! Šikula moje
4.6. Největší novinkou je to, že MÁ DNESKA LARRUŠKA 1.NAROZENINY!!! Napsala jsem takovej mini článeček o našem soužití, přečíst si ho můžete ZDE.
Larrčo, Rybízko, Vločko, Lily, Májo, Pepino, Jeníčku a Rufíku všechno nejlepší k 1. narozeninám, plno příjemně strávených chvil s páníčky a spoustu zábavy do dalších let!!!
A další novinkou dnešního dne je, že jsme měli s cvičákem ukázku ve Velkých Opatovicích na Dětském dni. Taťka a Kimmčou tam ukazovali malou poslušnost na hudbu a já ze Šelbi jsem měla mini taneční vystoupení na znělku z Toma a Jerryho. Ostatní pejsci předvedli agility dráhu a nějaké triky. Nakonec byla malá ukázka obrany. Na to, že bylo děsné horko, hrála hlasitá hudba a všude bylo plno lidí se pejskové chovali vzorně a ostudu nám rozhodně neudělali. Tak doufám, že se ukázka kynologů divákům líbila.
Mám pár videí, tak až to dám nějak dohromady, tak hodím odkaz.
A ještě jedna horší zpráva. Na cvičák nám kvůli jisté aféře přestal chodit figurant... Takže se obávám, že máme se Šelbi opět smůlu a na zkoušky si můžeme nechat zajít chuť... Mrzí mě to, ale co se dá dělat, třeba ještě něco vymyslíme.
26.5. Tento týden chodím na praxi, takže jsem neměla čas na nějakou aktualizaci. Tak to teď z části napravím. Na rajčeti jsou nové fotky
A na 4.6. má cvičák naplánovanou ukázku ve Velkých Opatovicích na Dni dětí. Ze Šelbi budeme ukazovat nějakou malou sestavičku z tance se psem. Tak uvidíme, jak se nám podaří natrénovat. Larrča si teď užívá volna, akorát se občas trochu nudí, jak je zvyklá být se mno ve škole a pořád mít nějakou aktivitu
29.4. Vytvořila jsem na www.nejpes.blesk.cz Larrči a Šelbince profily. V sekcích Miláček roku 2011 a Komik roku 2011. Co nevidět začne hlasování, tak pokud budete chtít, můžete jim dát hlas. Šelbinčin profil je ZDE a Larrčin je TADY Děkujeme předen za případné hlasy
20.4. Zaktualizované rubriky - Aktivity - Tanec se psem a trošku poupravená rubrika Plánujeme - povídání u Šelbi a Larrči
14.4. Pár nových fotek, které fotila Anett. Jsou vážně moc pěkné, takže se můžete podívat ZDE. Je tam Larrča a další pesani z naší třídní party.
Včera nám na obranách parádně pršelo. My páníčci jsme byli zmrzlí a promočení, ale pejskům počasí evidentně vůbec nevadilo a kousali jako o život. I Larrča se moc snažila. Dělali jsme vyštěkání v maketě a byla jsem s jejím výkonem spokojená. Jen tak dál!
Dneska jsme byli o výcviku na stopách. Našlápla jsem Laře jen krátkou, protože jsem si nevzala moc pamlsků. Ale musím ji moc pochválit, dnes se opravdu činila. Vůbec se neotáčela, pěkně se soustředila a na konci krásně zalehla krabičku s pamlsky.
8.4. Tak opět pár novinek. Ze Šelbi jsme začaly díky figurantovi na cvičáku trénovat obrany. Jsem nadšená!!!! Šelbi to jde skvěle, moc se snaží a má dobrý zápal. Tudíž jsme se vrhly i na trénink stop, protože opět máme možnost pomýšlet na zkoušku ZM a možná i další. S Larrčou taky stopuji, nechci u ní nic zanedbat jako jsem to udělala u Šelbi a teď to musím napravovat. Takže chodíme na stopičky. Larrča je hooodně snaživá, řekla bych, že občas až moc a trošku zmatkuje. Teď se již víceméně srovnala, takže je to lepší a lepší. Na obranách jí to jde taky skvěle a poslušnost dále pilujeme. Našla jsem na netu pár Larrčiných fotek z obran, které nafotila Eva Sloupská, která taky chodí k nám na školu. Takže tady se můžete podívat. A zde je pár aktuálních Lařiných fotek z deseti měsíců, za které děkuji moji spolužačce Market :-)
26.3. Přidala jsem slibované video z obran. Podívat se můžete ZDE. Na obranách to Larrči šlo skvěle. Mám z ní radost!!! V pondělí k nám do školy přijeli slovenští studenti, co studují taky kynologii. Budou u nás asi měsíc. Ve čtvrtek se k nám byli koukat na výcvik, a protože s sebou mají dva psy, tak si to zkoušeli také. Dělali jsme hlavně chůzi, změny rytmu, přiřazování a začali jsme obraty, nebo spíš obloučky, za pochodu. Larra chodila krásně, nádhernej očák a soustředila se. Až zase bude čas, natočím video z poslušnosti.
20.3. Nahrála jsem dvě nová alba na naše rajče. Z Larrči je už devíti měsíčná slečna, takže na její nové fotečky se můžete podívat ZDE a ze závodu je pár fotek TADY. Je škoda, že klekl foťák, jinak by bylo foteček mnohem víc. Nějak jsem ho chudáčka nestihla pořádně nabít
Jinak dnes si na cvičáku Šelbinka po dloooouhéé době opět zakousala. Nutno říct, že chuť do obran má stále stejně velkou. Kdyby byla tahle možnost častěji, možná by jsme mohly pomýšlet na zkoušku ZM. Šelbi má opravdu talent a vždy mě velmi mrzelo, že nemáme na cvičáku figuranta, aby jsme tuhle její vášeň mohli rozvíjet. Nicméně tam teď začal chodit jeden pán s ovčounkem a shodou okolností je to figurant, kterého jsme dříve chtěli oslovit, jestli by nám nejezdil na cvičák figurovat. Že by se na nás přece jen usmálo štěstí??
19.3. Dnešní den byl zasvědcen v tomto roce prvnímu klubovému závodu v poslušnosti v Rájci - Jestřebí, kterého jsme se zúčastnily se Šelbinkou a odstartoval tak kynologickou sezónu tohoto roku. Opět jsme nastoupily do kategorie ZM. Trošku jsem se bála, jak si Šelbi povede, protože jsem s ní kvůli nedostatku času moc netrénovala. Spoléhala jsem na to, že už spolu závodíme nějaký ten čas, takže jsme už docela sžité a Šelbi mě nikdy nenechala ve štychu. Nejinak tomu bylo i tentokrát, i když magickou hranici našich nejvíce dosažených 47 bodů jsme ani tentokrát nepřekonaly a odnesly si z placu "pouhých" 45 z 50 bodů. Po nástupu jsem si vylosovala číslo 5 a celkem nás v naší kategorii bylo 8. Počasí bylo naštěstí docela umoudřené, nepršelo ani nesněžilo, jen foukal protivný, studený vítr. Pan rozhodčí posuzoval přísně, ale spravedlivě a každou srážku bodů psovodovi patřičně vysvětlil, proč body srazil. Taky uděloval rady, pokud se vyskytly nějaké chyby v dodržování řádu. Posuzování bylo rychlé, organizace skvělá a tak jsme moc dlouho nezmrzali. Po kategorii ZM nastoupilo 5 psovodů z kategorie ZVV1. A jak jsme se Šelbi dopadly?? Nejen, že jsme odcvičily docela pěknou poslušnost, ale k tomu jsme obhájily skvělé 1. MÍSTO !!!!
A jak se daří ve výcviku Larrči? Musím přiznat, že víc než dobře. Velmi pěkně se mi s ní pracuje, protože je velmi bystrá a rychle se učí. Taky ráda spolupracuje, takže je to opravdu radost. Na obranách jsme dělaly poprvé vypouštění s náskokem na klín. Poprvé, když jsem ji vypustila, běžela, ale před figurantem se zastavila a štěkala na něj. Ovšem podruhé na menší vzdálenost už vyletěla jako šipka a krásně si pro klín vyskočila. Na dalším tréninku už moc dobře věděla, co po ní chceme a běhala si pro "kořist" krásně. Do klínu se zakousla a pěkně držela, pak si ho ponosila a přinesla mi ho. Kamarádka natočila video, tak až mi ho pošle, tak ho sem dám. V poslušnosti jsme začaly dělat obraty na místě a za pochodu. Zatím na pamlsek a Larrči to jde moc pěkně.
A ještě jedna úsměvná historka na závěr. Larrča má nový košík - kovový. A moc jí sluší. V pátek jsme jely jako obvykle vlakem domů. Byl to osobák, tudíž sedadla naproti sobě, žádná kupéčka. S Larrčou jsem seděla jako obvykle sama. Larruše ležela opřená o topení a byla jako vždy děsně hodná. Přes uličku naproti nám seděla rodinka čtyř děvčat, řekla bych, že mamka a její dvě dcery a asi kamarádka. Nejspíše byly v Brně na nákupech, protože si vezly spoustu tašek z New Yorker a Deichmann. Jedna dcera, tipla bych tak 14 let se tam pořád děsně smála a vyprávěla zaručeně vtipné věci a matka jí už místy okřikovala, aby toho nechala a byla zticha, pak dcerka dopila pití a jelikož seděli na místě kde není odpadkový koš, řekla jí matka, aby to šla vyhodit ke mně. Tak holka vstala, přišla k Laře, zastavila se u ní, otočila se k matce a povídá: "Když já se bojím." a matka povídá: "Prosímtě a odkdy se bojíš psů?" a ona na to: "Já se psů nebojím, jen těch s košíkem, protože vypadají agresivně." Tak jsem se jen pousmála a říkám, že ať se nebojí, že jí Larra nic neudělá. Nakone se tedy nad Larru nahla a flašku vyhodila. No, nijak jsem to nekomentovala, jen jsem se v duchu smála. S Larrčou to vůbec nic neudělalo, naprosto ji ignorovala a ani se jí nesnažila očuchávat. Chovala se naprosto kultivovaně a vychovaně.
Příště řeknu, že Larra už po cestě sežrala pár lidí, takže dnes již nemá hlad.
26.2. Přidán nový odkaz na Larruščinu krásnou sestřičku Rybízku
19.2. Nahrála jsem další video - tentokrát je to sestřih Larrčiného snažení na obraně
17.2. Dnes Kimmča slaví narozeniny - 6 let! Tak všechno nejlepší a moc nás nezlob, ty náš bělouši
13.2. Ve videogalerii je přidáno nové video Lařiné poslušnosti.
Taky jsem zjistila, že začala Larrča hárat, takže už je z ní velká holka
11.2. V týdnu jsme byly dvakrát na obranách a bylo to super. Larra se moc těšila, byla k neudržení. To se ani nezdá, jakou dovede tak lehký pes vyvinout sílu Kousala na klín a už taky na takovej návlek. Zákusy měla plný a pěkně na střed, nechala se zvedat a ještě u toho s klínem v hubě stihla poštěkávat a vrčet
A když vedle ní práská figurant bičem, vůbec jí to nevadí. Na výcviku jsme dělaly chůzi u nohy a konečně to Larrča začala docela chápat. Pak jsme zkoušely aport. Dělali jsme to tak, že jsem měla Larru na vodítku a činku jsem před ní kopala, aby se pohybovala, a aby na ni Larra nedosáhla. Až byla dostatečně rozdrážděná, povolila jsem vodítko, aby si ji mohla vzít a oběhly jsme si pár koleček. Larra brala činku pěkně za střed a nosila si ji. Měla jsem z ní radost, že jí to tak jde.
Párkrát jsme zkoušely obíhání makety. Larra si vede dobře, brzo pochopila, co má dělat. V neděli jsem s ní dělala stopu. Udělala jsem jí jen kratičkou, aby se rozčuchala, když jsme tak dlouho nestopovaly. A taky dobrý, nezapomněla a na párečky krásně čuchala. Na cvičáku zkoušíme překážky, nejvíc se jí líbí tunely, do těch běží jako první. Zatím ji učím překážky jednotlivě. Myslím, že na žádný závody to nebude, protože se o agility moc nezajímám a nevím, jak plno věcí správně naučit, ale tak pro zábavu si myslím, že to bude dostačující. Na to snad moje schopnosti a zkušenosti se Šelbi stačit budou. A na naučení pár triků a kravinek se brzo taky vrhneme, ale není kam spěchat, máme na to hoodně času.
Šelbinka je přihlášená na Klubový závod do Rájce - Jestřěbí. Dnes jsem odeslala přihlášku.
5.2. Na rajče jsem přidala pár aktuálních fotek Larrči, neboť měla včera už 8 měsíců a je z ní velká holka Podívat se můžete ZDE
Při aktuálním vážení a měření si Larra vede takto: váha 16 kg, výška 54 cm
Anett sestříhala videjko hrátek našich sosáků Je vážně moc povedené, určitě stojí za shlédnutí.
Kouknout kdyžtak můžete TADY
Ještě je nový úvod, ale to jste jistě zaregistrovali Možná je tam trošku víc "přetlapkováno", ale mě se to zdálo být pořád prázdné, takže jsem se trošku s tlapkama rozjela.
Jako nápravu bych to musela dělat celé znova a to se mi už nechce, takže zase až nekdy příště
28.1. Dneska byla Šelbinka na očkování. Paní veterinářka ju komplet prohlédla a je zdravá jako rybička. Dostala injekci a zvážila jsem ji - necelých 31 kg. Byla moc hodná, ochotně se nechala prohlédnout a trpělivě všechno vydržela. je to moje zlatá myška
Na výcviku jsme s Larrčou cvičily poprvé revír. Velmi rychle pochopila, že po ní chci, aby oběhla maketu a běhala pěkně svižně. Dále jsme procvičovaly oční kontakt, přiřazování k noze, dlouhodobé odložení, štěkání a chůzi s očním kontaktem. Larrča byla moc šikovná. Obrany tento týden nebyly, protože se náš figurant rekreoval na horách a příští týden nejspíše taky nebudou protože ve čtvrtek je odjezdový den, kvůli vysvědčení, ale to se ještě uvidí.
14.1. Přidala jsem pár nových odkazů. Taky jsem stáhla fotky z výstavy, ale bohužel téměř ani jedna není dobrá, vše je neostré a nebo mázlé a divnýma barvama. Vůbec nevím, čím to mohlo být, přitom digitálek byl nastavený dobře. Takže je ani dávat na rajče nebudu, ale pár nejpovedenějších dám rovnou sem.
Trefný článek z výstavy má na svých stránečkách taky Emilka. Pokud si jej budete chtít přečíst, můžete ZDE
Nejlepší zábava??? Po výstavě si pořádně zařádit v bahně!!!!
9.1. Dnes proběhla v Olomouci VI. Národní výstava psů. Z domu jsme vyjeli asi kolem čtvrt na 8 a dorazili jsme kolem čtvrt na 9. Vyvenčila jsem Larrču a šli jsme do pavilonu E, kde jsme měli vystavovat. Vyzvedla jsem si katalog a šla ke kruhu, kde už byla Anet s Emčou ( dlouhosrstá kolie ). Dlouhosrstky se vystavovaly před námi. Larra se chovala naprosto ukázkově, napřed byla sice trochu roztěkaná z množství lidí a psů, ale spíš se chtěla očuchávat. Vůbec se nebála a nechala se i dobrovolně hladit od cizích lidí. Anet s Emčou vystavovaly ve třídě mladých a obdržely krásnou známku V2 s pěkným posudkem od pana rozhodčího. Šla jsem Larru zas vyvenčit a trošku jsme pochodily po venku. V hale jsem jí utřela packy a břicho, neboť venku tálo a všude bylo bláto, místy ještě sníh a led. Pak jsem ji vyčesala a čekaly jsme než dojde řada na naši třídu dorostu. Šlo to rychle, takže jsme se ani moc dlouho nenačekaly. Ve třídě jsme byly sami. Vyvolali naše číslo, tak jsem vzala Larrču a šla do kruhu. Před začátkem vystavování jsme si to byly zkusit a Laře to docela šlo. Dala jsem Larru do postoje, pan rozhodčí přišel, kouknul jí na zuby, prohmatal ji a řekl ať běžíme dokola. Byla jsem moc ráda, že si Larra nechala zkontrolovat zuby a prohmatat se. Krásně se předvedla a hezky klusala. Běžely jsme dvakrát a pak jsem dala Larru zpět do postoje a rozhodčí diktoval zapisovatelce posudek. Dostaly jsme složku a bylo to. Měly jsme to za sebou. Šla jsem s Anet ven, pustily jsme psiska v parčíku. To bylo něco, sosáci lítali, konečně něco zábavnějšího než sezení u kruhu a davy lidí se psy. Taky pak krásně vypadaly, pač samozřejmě vybíraly to největší bahno. Ale byly spokojené. S Larrou jsme měly jít ještě ve 3 do závěrečných soutěží o Nejlepší dorost. Rozloučila jsem se s našima, kteří už museli jet domů a zůstala jsem tam s Anet. Čekání jsme si krátily jak se dalo, napřed jsme pochodily stánky, šly jsme si do pavilonu nechat zapsat do PP výsledky našeho snažení a pak jsme si sedly a odpočívaly jsme. Nechaly jsme se profesionálně vyfotit zrdcadlovkou a najednou začali chystat místo na závěrečky. V naší skupině bylo plno krásného dorostu různých plemen. S Larrčou jsme se sice do užšího výběru nedostaly, ale zkušenost to byla velmi dobrá. Z výstaviště jsem jela s Anet tramvají na hlavní nádraží a z Olomouce do Přerova a pak do Brna a do Havlíčkova Brodu. Tam jsme čekali na autobus do Humpolce a konečně na internát. Sosáci byli úplně vyřízení a ve vlacích všechny cesty prospali. Za celý den toho výstavního ruchu měli opravdu dost, ale co naplat, my s Anet jsme na tom byly úplně stejně jako naši sosáčci.
Výsledek z výstavy je v Lařiných úspěších
7.1. Tak zase troška aktualizace. Tento týden jsme neměli výcvik, protože učitelka je nemocná. Tedy jsme s Larrčou zašly aspoň na obrany, po Vánocích a volnu si trošku zakousat. Larrča se moc těšila, byla k neudržení a štěkala na celé kolo. V týdnu jsme si potrénovaly poslušnost a postoj s chůzí a ukazování zubů na výstavu. Každý den jsem Larrču vyčesala a přes týden jsem jí ještě lepila ucho, abych je do výstavy trochu spravila. Myslím, že se to aji povedlo, ale to už nechám na posouzení rozhodčímu, aby Larru ohodnotil.
Do odkazů jsem přidala nový odkaz na stránky Larrčiného kamaráda a spolužáka ovčouna Atariho.
A do Lařiného profilu přibyla nová fotka v postoji.
1.1. Včerejší Silvestr a jeho bujaré slavení jsme všichni přežili ve zdraví. Tato noc je hlavně hodně náročná pro pejsky. Trošku jsem se bála, jak ji Larrča zvládne, ale opět mě mile překvapila. Již od rána se sem tam ozvala nějaká vzdálená rána, pak blíž, ale Larruša na to vůbec nereagovala a chovala se, jako by nic. Když byla půlnoc a začalo se střílet víc, říkala jsem si, že se aspoň kouknu na dvůr, jestli je všechno v pořádku. Ale ani jsem tam nedošla. Vykoukla jsem z okna a nic. Na dvoře bylo prázdno, žádný vystresovaný pes, žádné štěkání, kňučení, prostě nic. Klid a mír. Všechny holky byly zalezlé a spaly. Kimmča určitě v kotelně, na střelbu a petardy reaguje, takže se vždy uklidí někam, kde to není tak slyšet a přežije to ve své skrýši. Šelbinka žádnou reakci nemá, můžou střílet těsně vedle ní a s ní to ani nehne. Řeklo by se - může se na ní klidně dřevo štípat a ona nic. V tom je úplně úžasný příklad pro Larru, protože jí dává jasně najevo, že vlastně o nic nejde a tím pádem se není čeho bát. Takže bych řekla, že tyto dvě silvestrovské slavení zaspaly společně v boudě.
Zítra opět odjíždíme na intr. A příští neděli nás čeká s Larrčou výstavní premiéra na národce v Olomouci.. Jsem na to zvědavá, ale mám i trochu nervy, jak to všechno nakonec dopadne. Snad se bude Larra chovat dobře a neodneseme si od tam moc velkou ostudu
Trošku jsem upravila a zaktualizovala rubriku Plánujeme
Tak! A je to tady - nový rok Snad bude ještě lepší než ten předchozí a minimálně také tak úspěšný